Po několika protoulaných nocích s Rachel, jejichž součástí bylo prohledávání ne tak často navštěvovaných míst z důvodu soukromí, které nám od příjezdu na hrad významně chybí, se nám zatím daří. Adrenalin, jenž nás po večerech uhání hradem nárazově stoupá nebo naopak zase klesá. Adrenalin prolitý kapkou vášně či láskou, které jsem měl letošní prázdniny tu čest poznat. V mezičase mě však čekají nedodělané zkoušky. Snažím se to neodkládat, ale představa trávení času v učebně či kabinetu, zatímco bych mohl být s ní nebo s Millie, nevypadá moc dobře. Jednou už jsem v této situaci ale byl a nehodlám to opakovat.
Byl jsem taktéž nahlédnout do čajového koutku, jehož součástí jsem se i já loňský rok stal. Člověk tam nejenom potká své známé, případně má s dalšími větší možnost se seznámit, ale také se tam naučí mít rád čaj. No dobře, mě asi do bylinek nikdo nepřesvědčí, to raději zůstanu u ovocného, ale v nejhorším případě se dá ještě „zkousnout“ citronový.
Po nějaké době jsem tam potkal i Lilly. Nejdříve vypadala, že dlouho nespala, tak si dopřávala chvilku u stolu, ale v průběhu večera se k nám s Faye přidala. A dokonce sebou dotáhla takové podivné zvíře. Podivné, ale hlavně, růžové! Kdo by chtěl mít dobrovolně růžový zvíře? Občas mu řekla veverko, tak jsem se radši dále neptal.
V druhé polovině prázdnin jsme se viděli jen párkrát. Víc času jsem trávil s jejími zvířecími miláčky, se psem Twinkym, sovou Tobym a králíkem Tlapkou, jenž chtěla pohlídat. Twinky byl taky asi hlavní podnět, kdy se u mě probudila láska ke psům. Chodil jsem za ním kdy to šlo a kdy jsem ještě neměl pocit, že to není blbé. Udělalo mi proto radost, když se rozhodla nám ho na chvíli svěřit do péče.
Záludným problémem se ale momentálně jeví blížící se Vánoce a o co víc, narozeniny Rachel. Jeden nápad na dárek už mi sice prolétl hlavou, ale padl současně s … něčím, co jsme museli v průběhu farmy řešit, takže jsem v tomhle momentu docela nahraný a čas dál utíká.
Jak už jsem podotkl v předchozím zápisu, náročný rok právě začíná.
